Poradca




Máj 2017: Mohou slovenské řepkové naděje zhatit jarní mrazy a sucho?

Mohou slovenské řepkové naděje zhatit jarní mrazy a sucho?

            Po podzimní a jarní bonitaci odrůdových pokusů jsme celkově hodnotili slovenské řepky lépe než ty české. Slovenko nemělo v jeseni tak velká sucha a také tlak škůdců byl nižší (méně skoček a především vošek). Zatímco v Čechách řada porostů vzcházela etapovitě a opožděně a k tomu velké poškození do škůdců. Některé beznadějné řepky se zaoraly již na podzim a po mrazivé zimě byly zaorávky i na jaře. Jaro se otevřelo brzy, ale dlouho bylo a je chladno. Hnojit se začalo již koncem februára. Nálety stonkových krytonosců byly rozvleklé a na řadě podniků se proti nim neošetřovalo, anebo jen z povinnosti. I když podle jiných zpráv, byly někde misky plné krytonosců. Blýskáčka je více než jiné roky, hlavně na Slovensku, tam kde se insekticidně neošetřovali krytonosci. V Čechách jsou výskyty nižší hlavně vlivem chladna.

            Vegetační rok se doposud vyvíjel velmi dobře, pokud pomineme jesenné sucho. Zima mrazivá a sněžná, jaro časné a chladné. Problémem však mohou být mrazy, které od 19. 4. zasáhly celé Česko a Slovensko. Tam kde teploty klesaly k -1 až -2 °C, jsou řepky mírně ohnuté a ani vzešlé cukrovky nejsou poškozeny. Horší situace je u porostů, kde teploty klesaly k -4 až -5 °C, tam řepky jsou již poškozeny více. Ty, které kvetly mají spodní patro již holé. Stonky jsou zkroucené a rozpraskané. V těchto regionech budou přesevy cukrovky, a někde také již vzešlé kukuřice.

Mráz je na řadě lokalit (Trnava, Hlohovec, Nitra) doprovázen velkým suchem. Lépe je na tom Novozámecko i východ SR, tam napršelo v apríli 15-30 mm. Ale některých regionech spadlo za poslední měsíc jen 10 mm. V ČR jsou vláhové poměry výrazně lepší, v apríli prší jak už dlouhé roky ne. Jedině jižní Morava a hlavně Haná jsou suché.

Mrazy koncem dubna a začátkem května se vyskytují téměř každoročně. Vloni nám zlikvidovaly úrody marhulí a viniča. Letos však situace může být někde i horší. Hlavně mrazy se opakují (konec druhé dekády apríla a konec apríla). Nejhorší situace nastala v roce 2005, kdy kolem 22. -25. apríla mrazy  až -6°C poškodily řepku. Následovalo silné popraskání stonků a poškozen byl i chlorofyl – listy zbělaly až zežloutly. To vše vedlo k opadu generativních orgánů. Mák, který byl v raných fázích růstu, tedy intenzivně nerostl, nebyl poškozen. Jarní ječmen ale pomrznul. U řepek jsme pozorovali i velké odrůdového rozdíly, podle toho v jaké růstové fázi mráz odrůdu zasáhl. Výnosově nejlépe vyšla odrůda Jesper, která patřila k nejméně poškozeným odrůdám. Tehdy nejvíce poškozenou lokalitou byly Chrášťany (Rakovnicko), které oproti průměru všech lokalit výnosově propadly u intenzivní varianty o 1 t/ha a u standardní varianty o 1,1 t/ha. I to byl zázrak, protože téměř 90 % generativních orgánů opadlo. V tomto roce nebyl efekt vyšší intenzity tak výrazný (+0,07 t/ha) jako v letech jiných (tab. č.1).

Tabulka 1: Porovnání výnosu semen řepky ozimé (t/ha) při různé intenzitě pěstování s průměrem ČR (1999/00-2004/05).

Vegetační rok

Výnos semen (t/ha)

Rozdíl (I-S) (t/ha)

Průměr ČR

Intenzita (I)

Standard (S)

1999/00

2,61

3,55

3,20

0,35

2000/01

2,84

4,15

3,75

0,40

2001/02

2,27

3,25

2,70

0,55

2002/03

1,55

3,19

2,55

0,64

2003/04

3,58

5,24

4,74

0,50

2004/05

3,12

3,95

3,88

0,07

průměr

2,66

3,89

3,47

0,42

Pozn. 1999/00 až 2001/02 – výsledky maloparcelkových pokusů na Výzkumné stanici ČZU, 2002/03 až 2004/05 výsledky poloprovozních pokusů (dle pokusného roku průměr z 5-8 podniků).

 

          Také v roce 2011 se dostavily mrazy, které klesaly až k -5°C. Přišly ale později 4.-5. mája, v dobé začátku plného květu řepky a poškodily porosty na Vsetínsku (lokalita Kelč). Výnos na této lokalitě oproti průměru se snížil o 0,1 t/ha.

          Škodlivost jarních (marhulových) mrazů na řepku se těžko určuje. Záleží především na tom, v jaké fázi se řepky nachází, zde je i odrůdová záležitost. Rozhoduje i výše mrazů a jejich případné opakování. Pokles výnosu může být od 3 do 20 %. Víme však, že popraskané stonky řepce tolik nevadí. Praskliny nejsou vstupní branou pro houbové choroby. Pletiva se zacelí a řepky rostou dál, ale mohou poléhat. Horší situace je v případě, kdy jarní mrazy jsou doprovázeny extrémním suchem, pak se škodlivost může kumulovat. Obecně platí, že dobře živené porosty lépe mrazům odolávají. Po odeznění mrazů můžeme řepce pomoci ověřeným Atonikem, či jiným stimulátorem v kombinaci s 10 kg močoviny a 5 kg hořké soli do 200 l postřikové jíchy. Za zkoušku stojí i aplikace LovoCaNu do květu, kterou máme již dva roky ověřenou.

 

Ing. David Bečka, Ph.D.
ČZU v Praze